Lapland - prekrasna cast Finska

Paradni vylet - pouze jedna zlomenina:-(

Jak jsem jiz psal. Rozloucil jsem se se spoluzaky a s ucitelem a vydal jsem se stopem do Laponska. Vzal jsem na zada asi 17-18kg batoh, do ruky bezky a zekal na slibeny odvoz do Kajaani. Pocasi mi zrovna nepralo. Trochu prselo a byla celkem zima. Ale to me prece neodradi. Do Kajaani jsem se dostal velice rychle. Dokonce me hodili nekam za mesto, abych mel lepsi sanci na stop. Ale pak uz to zase tak lehce neslo, jak jsem predpokladal. Dvuma stopama jsem se dostal asi 280km pred Rovaniemi. A nejak se nedarilo. Uz se stmivalo a ja zacal uvazovat, kde se asi tak vyspim. Uz bylo 20:00 a ja stale stepoval na silnici. Az zastavilo konecne auto. Ja jsem rekl, Jedu do Rovaniemi, a odpoved znela: "Ja taky." No to bylo radosti. Docela jsme s pani popovidali a dokonce mi i doporucila nejaka mista, kam bych se nemel zapomenout kouknout. No v 10pm jsem se konecne dostal do Rovaniemi-mesta na polarnim kruhu. Ted uz jen najit nejake misto k prespani. Podle mapy, kterou jsem si vyfotil, jsem se dostal k "pristresku" zvanem lean-to shelter. Asi 20min od centra pesi chuzi. No proste paradni. Jedna chybicka vsak byla. Teplota uvnitr se rovnala teplote venku. Tu noc odhaduju tak -5 az -7. Ale pekna noc.

Dalsi den jsem mel vyhrazen na Rovaniemi. Projit si architektonicke skvosty od Alvara Alta (velice popularni finsky architekt a designer). Pekna prochazka po ranu. Jen co me zklamalo bylo, ze vsechno vcetne informacniho centra bylo zavreno. Ale jedna pani v obchudku se suvenyrama, ktre jsem si poztezoval mi dala casopis s mapou Rovaniemi. Coz mi dost pomohlo. Dalsi zastavka v Rovaniemi bylo Artikum. Dalsi velice zajimava budova. Neco jako museum, tak jsem si to prosel. Zahadnym zpusobem po me nikdo nic nechtel, tak i zadarmo:-) Zajimave. Ted uz jsem mel pred sebou jen navstevu Santy Clause v Santa's villidge. Puvodne se mi tam nechtelo. Je to takove kycovite misto pro turisty. Ale Rekl jsem si, ze kdyz uz jsem tady, tak se tu zastavit musim. Tak jsem se pesky vydal za Santou. Pesky, protoze me nikdo nechtel vzit na stopa a zase tak daleko to nebylo-asi 10-15km. Dokonce jsem na poslednich 5km nasadil bezky:-) Ale nebyl to asi dobry napad. Zacalo me z toho velice neprijemne bolet koleno:-( Ale Santovu vesnici jsem si prosel a vydal jsem se smerem k narodni turisticke oblasti "Polarni kruh". Nevedel jsem kde to presne je, jelikoz jsem mel jen malou mapu z internetu, tak jsem to nejak prejel o 4km. Ale koleno me zacalo tak bolet, ze jsem nemohl skoro ani chodit. Kazdy krok byl tak bolestivej... Ale nastesti jsem si stopnul jednoho kluka a on me ochotne dovezl na misto, kal jsem potreboval. Uz jsem mel pred sebou jen 2km, ktery jsem sel neco prez hodimu. No hruza. Ale mistecko se mi libilo. Dokonce i s WC a s potuckem, tak jsem nemusel rozpoustet snih. Tak jsem rozdelal ohen, najedl se, vykoupal jsem se a sel jsem odpocivat. Sice jsem mel strechu nad hlavou a steny ze vsech stran, ale i prez to byla po nejake dobe uvnitr teplota jak venku. No nebylo to navrhovane pro preckavani noci.

Dalsi den rano me koleno stale bolelo, tak jsem se rozhodl stravit dalsi den v "chatce" a pockat, jestli se to nezlepsi. Nastesti jsem mel ten casopis, tak jsem si mohl cist. A jelikoz byla nedle, tak jsem mel i dve navstevy. Velice mile. Prvni byl manzelsky par s dalmatynem. Od nich jsem dokonce dostal i parek z lososa. Jelkoz jsem mel hlad, tak jsem neodmitnul. Mnam:-) Jelikoz bylo videt, ze nemam koleno uplne v poradku, tak mi pan dal telefoni cislo a nabidl mi, ze kdyby se neco stalo, nebo kdybych se dostal do nejakeho problemu, tak ze mam zavolat a ze prijede. Velice slechetne. Jen co odesli, prisla dalsi navsteva. Dalsi manzelsky par. Ale misto psa meli tri deti:-) Bylo to fajn si s nekym popovidat. A tez mi nabidli neco k jidlu-dve klobasky. No hodni finove. Do vecera uz bylo kousek, tak mi diky navstevam nedele utekla velice rychle. Uz jsem se jen modlil, aby me to koleno prestalo bolet.

Rano nastesti koleno uz tolik nebolelo, ale pro jistotu jsem si ho ovazal obinadlem (poprve jsem vyuzil lekarnicku), a vydal jsem se do narodniho parku Pyhä-Luosto. Stopovani bylo velice uspesne. Prez 125km za 1,5h. 80km me priblizil luteransky pastor, se kterym jsem si velice vyborne popovidal. A dalsich asi 45km jsem si zase naopak nepopovidal, jelikoz pan anglicky neumel:-( Ale dovezl me primo do narodniho parku k informacim. Proste perfektni den. Pocasi pralo. Tak jsem si rychle prosel informacni centrum a vydal jsem se na kopec. Splhal jsem po nejkratsi ceste-po sjezdovce primo nahoru. Celkem vejska na Finsko. Ale fotky za to staly. Na kopci trochu fucelo, tak jsem se zase vydal dolu. Ale tam uz sjezdovka nebyla, tak se slo pekne blbe. No blbe, to je slaby slovo. Bylo to asi 5km, ale celou dobu jsem se propadal do snehu az po pas. Na bezkach to neslo, bylo to moc prudke a nechtel jsem skoncit nekde ve strome. Ale zkusil jsem to-neslo to:-( A jeste k tomu jsem se nejak ztratil, tak kdyz jsem prisel na stezku, tak jsem byl moc rad:-) A nakonec jsem po stezce dosel az na bezeckou trasu, coz byla parada. Nasadil jsem bezky a uz to slo. Zkusil jsem si i nejtezsi obtiznost-cernou. No a s plnou polni to nebyla zadna sranda. Kolem 4pm jsem konecne dorazil k prvni chate. No a neveril jsem vlastnim ocim. Byl tam krb, plynovy varic, stul, lavicky, no proste jsem zacal zavidet turistum ve Finsku. To se to musi chodit na tury. Ale jeste bylo brzy na to zustat v prvni chate. Tak jsem se pokochal a vydal na bezkach najit chatu dalsi. V 5:30pm jsem byl uz u cdnesniho cile. Krasna chaticka. Jen me prekvapil uvnitr neci batoh s napisem ve Finstine. Tak asi nebu sam, rekl jsem si. A taky ze ne. Ale pan byl v pohode a taky mi poradil kam se mam jit kouknout. Tak to nakonec nebylo tak strasne. V noci jsem nemohl usnout, jaky bylo vedro. Ale konecne po 3 nocich stravenych venku to bylo komfortni spani......

Uterni rano me celkem prekvepilo. A to nemile. Ze by tam bylo nadherne se rict nedalo. Chumelilo tam, jak kdyby byla zima:-( No hruza. Ale mel jsem pred sebou kolem 40km s plnou polni, tak jsem nemel na vybranou. Vydal jsem se na cestu pocasi nepocasi. Ze zacatku nic moc. ale kolem 11 se zacalo delat lepsi pocasi, coz me uklidnilo. A kolem 1 -2pm bylo nadherne. Sice trochu cely den mrzlo, ale bylo slunecno a co vic bych si mohl prat. Kdyz uz jsem se dostal na konec bezecke trasy, videl jsem objekt vypadajic jako chata. Tak jsem to jel obhlidnout. Byla to jedna mistnost plna nejakych krystalu, ktery me zaujaly uz venku. Byly krasny, ale nejak se mi s nimi nechtelo tahat. Tak jsem si je aspon vyfotil. Vymenil jsem obuti a vydal jsem se opet na kopec obhlidnout, jak to vypada a podle mapy vedla trasa nekde po hrebeni, tak jsem se ji vydal pokusit najit. Ale nijak jsem s tim po predchozich zkusenostech nepocital. Doufal jsem, ze chatu proste najdu. Nahoru se slo velice dobre, jelikoz tam vedla vyjeta cesta od skutru. A nastesti vedla po hrebeni mym smerem, tak se slo opravdu paradne. A priroda kolem byla uzasna. Pripadal jsem si jak v raji. Ale to zahy zkoncilo. Prave v okamzik, kdy se stopa od sktru vydala jinym smerem zaclo peklo:-) Opet jsem se propadal do snehu. Tentokrat sice jen po kolena, ale holenim kostem se to nelibilo, ba naopak. Zkusil jsem bezky a nastesti to slo. Takze na konec hrebenu jasem se dostal jen s mensimy problemy. Velke problemy zacly, kdyz se kopec nebezpecne naklonil a zaclo klesani lesem. To uz opravdu neslo. Tak jsem opet zkousel vse. Sankovat na celte, sednout si na bezky, nebo jen na celte tahnout batoh, ale nic nepomahalo. Asi 2h jsem se tedy plahocil propadavajic se do snehu s kazdym krokem. A asi s kazdym tretim krokem jsem se otcitl na snehu celym telem. Takze kdyz uz jsem spatril chatu Yli-Luosto, tak jsem byl neuveritelne stastny. Cely promoceny, unaveny ale stastny, ze si konecne za cely den odpocinu. Tak s takovymhle stavem cest jsem opravdu nepocital. Asi tady ve Finsku nikdo v zime nedela vyslapy. A to jsem nebyl nijak vysoko. To nevim, jak se tedy slejzaj ty osmitisiciovky. Asi tam uz je vsude led a v mackach se asi da chodit. Jinak si to nedokazu vysvetlit. Zatopil jsem a za chvilku jsem byl v teple a suchu a mohl jsem se najist-konecne. Tak uz mi zbyly sily jen na to si roztavit nejaky snih, vzniklou vodu si ohrat a vykoupat se. Pak jsem padl do "postele" a usnul jak male dite po jidle. Parada.

Stredecni rano bylo uplnym opakem uterka. Vypadlo to slibne, ze me bude cekat nadherny den. To se to jinak vstava do sluncem prozareneho dne. Prvni dilema rono bylo kudy se vydat. Po ceste, kterou znam a propadavt se jak vcera, nebo po ceste od skutru uplne jinym smerem, ale bez propadavani. Zkusil jsem, jestli snih nepremrznul. Po prvnim propadeni jsem mel jasno. Ale doufal jsem, ze se zase neztratim. Mel jsem ale bod a ne malej (skoro cele pohori), ktereho se muzu drzet a neztratit. Cestu jsem nasel u chatky se sutrama. Nejak se mi to nebrani kamenu rozlezelo v hlave a dva male kousky jsem si nakonec vzal:-) Nasadil jsem bezky a zase jsem pokracoval v "krasojizde"...

... pokracovani priste:-)

Inovation camp

Ucitel nam oznami, ze jedem na dalsi inovacni camp. Dalsi inovacni camp? Hned jsem si predstavil paradni 3 dny nekde mimo civilizaci, vyborne jidlo a nezapomenutelne zazitky. Juhuu, rikal jsem si v duchu. Misto melo byt Kuhmo. coz je 200km od Joensuu severne. Tak mi to zaclo v hlave srotovat, ze bych to mohl spojit s cestou do Laponska, kdyz uz budu tak blizko. Tak jsem zacal shanet mapy a pruvodce a planovat trasy, kam bych se chtel kouknout.

Den prvni-28.3

Odjezd byl teda celkem zazracny:-) Nejak jsem si myslel, ze jedem v 9, ale bylo to uz v 8. ale nastesti jsem jel o hodinu driv, ze si jeste vyridim ve skole maily. Takze jsem prijel jen o 10min pozde. V ruce jsem drzel bezky a na zadech plna polni pripraven na cestu do Laponska. Ucitel se mi smal, ze tam co jedem snih neni. ale kdyz jsem mu oznamil, ze po campu chci jet do alponska a ze nebudu tyden ve skole, tak to pochopil a ani nic nenamital. Spis se mu muj napad libil:-) No jiny kraj, jiny mrav. U nas bych si to asi nedovolil.

Po 3 hodinove ceste jsme byli konecne na miste a jak nam ucitel rekl, bylo to mnohem hezci, nez na campu predchozim. Pekny baracek respektive kostel na brehu paradniho jezera, ktere bylo cele pokryte snehem. A prvni slova doktoranda, co mi pujcil lyze byla: "To je ale pech. Zasnezene jezero a ja si nevzal bezky." Tak jsem mu nabidl ze mu pujcim ty jeho, co mam ja. Prvne nechtel, ze jsem si je privezl ja, ale nakonec rekl, ze jestli nepujdu rano, tak ze by se jel projet.

Prvni na programu po prijezdu bylo jidlo a nasledne povidani o tom, co je v planu (samozrejme ve finstine). Tak nas mezinarodni studenty dali dohromady jeste s jednou finkou a vysvetlili, co mame delat. Prace se zdala mnohokrat zabavnejsi a realnejsi, nez na campu v Kitee. Meli jsme navrhovat panely, na obkladani sten. Jinak styl prace byl totozny. Prvne teoreticky, o materialech, spojich, barvach, atd.
Prvni den jsem se nijak nepredreli. Spis naopak:-) Od sedmi byla women's sauna, tak jsem se vydal na projizdku po jezere. Jedny z nejlepsich bezek. Neuveritelne obrovska plocha a clovek se mohl vydat smerem, jakym chtel a jeste k tomu nadherna priroda a jako vrchol vseho jeste zapad slunce. No jak v pohadce. Tak jsem se projel asi 15km. A pak hura do sauny. No sauna byla take prekvapujici. Velike okno, kde byl vyhled na zapad a jeste byla sauna spojena s "obyvacim pokojem", kde byla moznost si v krbu opect klobasu. No prenadherne misto.

Den druhy-29.3.

Dopoledne jsme pokracovali v praci. Hledali jsme nova reseni a chodili se koukat, co navrhli ostatnmi skupiny. A po obede jsme se vydali do Kuhma. Do firmy na drevostavby, pak do firmy na vyrobu krbu, kde pracuji s kamenem jmenem soap stone (doslova mydlovy kamen), ktrey je zaruvzdorny, ale na druhou stranu velice dobre opracovatelny. Temer stejnymi natroji jako jsou uzivany na opracovani dreva. Velice zajimave. Jen kdyby vice mluvili v anglictine. Pak nas vylet pokracoval navstevou koncertniho salu s velice zajimavou arcitekturou. Neuveritelne. Skoro cely vnitrek ze dreva a pry patri mezi saly s nejlepsi akustikou na svete. Nadhera. Pote jsme pokracovali navstevou muzea Klavely (Finska kniha s bajemi). Dokonce jsme tam nasli i nekolik verzi v cestine. No a posledni misto, ktere jsme navstivili byla knihovna s opet velice zajimavou architekturou. Toz velice pekny vylet. V ramci skoly, proc ne?:-)
Po prijezdu jsme se opet na chvili pustili do prace. Samozrejme po jidle. Pak nasledovala sauna. Tentokrate men's sauna prvni. ale jeste pred saunou byla pulhodinka volna, tak jsem ji vyuzil na bezky. Sice uz to nebylo jako den predtim, ale porad uzasne. Po saune se opet pracovalo az do pulnoci. Velice narocny den.

Den treti-30.3.

Rano se vstavat opet nechtelo. ale prace cekala. Respektive snidane. Po snidani prace. Ale uz se jen jednalo o doladeni nasich vytvoru a prevedeni jich do nejake prezentovatelne formy. Pak uz bylo jen na vrchnosti, co si vybere a co jim to prinese. ale pry byli velice spokojeni. Dali jsme jim zajimave namety, jine tvary nez pravouhle a dokonce jsme nektri sli i do tretiho rozmeru, coz se jim velice zamlouvalo.

A celkem me potesilo, ze se jim libili me navrhy. Chrnuto a podtrzeno byl tento inovacni camp o 100% lepsi.
Ve 2 hodiny jsem se rozloucil se spoluzaky a ucitelem a vyuzivajic nabidky odvozu do 100km vzdaleneho mesta (Kajaani), jsem se vydal smerem do Rovaniemi. Puvodne jsem si myslel, ze mam pred sebou 200km. ale trochu jsem s eprepocital:-( Bohuzel to bylo 400.... Jak to bylo dal se dozvite v clanku Lapland.

::vice obrazku je zde:-)::

Dalsi paradni vikend

Tak je zase nedele, ach jo:-( Ty tydny tu bezi snad rychlejc jak voda. Uz jsme tu 11 tydnu. Leti to. Ale tenhle vikend byl super. V sobotu bezky se Simcou (skoroo 23km a jelo to paradne). Skoda, ze uz to byly posledni bezky:-( ale ja muzu byt spokojeny. Za 28 dni jsem najel 215km. Ale jeste bych bezkoval. Ale bohuzel uz je po snehu. Slibovabna studena vlna neprisla, a jestli prijde, tak bude jen zima. Tak uz ani nevim, jestli nemam chtit spis jaro. ale na me to vlastne ani nezalezi:-) Proste nejak bude.

Ale abych se vratil k tomu vikendu. Leonka rozhodla, ze bychom taky meli pro "nasi" (tim mysleno kamarady z Cech) usporadat neco my. Tak se zvolil gulas. Ja jsem samozrejme souhlasil. Moje nej, nej, nej ...jidlo. problem byl jen s knedlikama, jelikoz jsme tu jeste nevideli hrubou mouku. ale vse zachranila Katka, ktera dala do placu sve knedliky v prasku z Cech.
Nedele-gulas byl hotovy uz ze soboty. Simca s Katkou nam prijeli na pomoc:-) Pry vyborna kucharka Katka delala s Leonkou knedliky a ja tez od rana kmital. Slibil jsem chleba a bramboraky ke gulasi. Tak jsem zadelal na chleba a pomalu se pustil do bramboraku. Vstal jsem az v 10, tak jsem mel do jedne hodiny na kdy byl obed domluven co delat. Simca mi s bramborakama pomohla, tak bylo vse zachraneno a stihlo se to. I pripraveni tabule coz spocivalo hlavne ve sneseni stolu a lavic ze 3 patra, kde bydli Leonka. Ale bez problemu se vse zvladlo. Ba naopak jsme cekali na Zuzku s Tomem, jelikoz se vydali pesky. No ale to jidlo...... no vynikajici. Leonka a dokonce i ja jsme dostali pochvalu za kulinarske umeni, coz pro nas (ted mluvim i za Leonku) bylo asi nejvetsi odmenou. No a samozrejme k ceskemu gulasi nechybelo ceske pivo. Sice je tu o neco (asi tak 3x) drazsi nez u nas, ale k teto prilezitosti.....
Po jidle se jeste pila ceska slivovice od Katky (taky vyborna) a tri "necesi" Myrto [Recko], Sean [USA] a Maciek [Polsko], si udelali mensi obrazek, jak se mame u nas v Cechach dobre.
Az vsem trochu slehlo, tak byl na rade dezert v podani mych palacinek. Tez vsem chutnali a i kdyz kazdy kricel, jak je prejedeny, zmizeli jak nic. Rikal jsem si, co jsem jich neudelal (neco prez litr mlika) a stejne to nebylo skoro dost. Maciek me moc dekoval za super nedeli a obdivoval me, jak muzu stihat varit, udrzovat konverzaci a dobrou zabavu a pri tom jeste fotit (domaci ukol je domaci ukol, tak jsem fotil, co to slo). No myslim, ze se vsem moc nedele libila.
A to jsme po 7 byli jeste pozvani do 3 patra na narozeniny Annet z madarska. Tak to uz na me ale bylo dost. Zabava dobra, ale kdyz se po 10 vsichni odebrali do centra zaparit do klubu, sel jsem si konecne lehnout, bo jiz od rana jsem se na to tesil....

:: par fotecek z nedele ::

Digital Photography

Novy predmet-Digitalni fotografie. Tenhle predmet byl jen pro Finy a leonka zaridila pro exchangaky individualni studium. Tak je to super. Konecne si muzeme ozkouset profesionalni fotoaparaty. Dostali jsme je pujceny na vikend a mame udelat tolik fotek, co bude mozne. Tak jsem zvedavy. ale moc me to bavi a predmet vypaa velice zajimave. A naucit se poradne fotit neni nikdy na skodu. Treba me to bude jednou i zivit:-) No kazdopadne super predmet a moznost pujceni fotaku. Treba bych mohl udelat nejake pekne fotecky v Laponsku, kam se chci vypravit.

To pocasi....

Tak jsme po dlouhe dobe taky videli "Oskara". Vcera i dnes nam krasne sviti. To je hned ten den o necem jinem. Hned bych sel na bezky. Ale jeste me boli nohy z pondelniho behu se Simcou. Ale ubehl jsem 10km. To je muj rekord. No ale doufam, ze to zitra uz na ty bezky pujde:-) Tak to jen tak kratce k tomu, jak se zrovna mam.

... je to spatne, je to spatne

Jak nadpis povida, neni to tu zadna slava. Vsichni stale mluvi o tom, ze zima zase prijde, ale kde nic tu nic. Jaro uz je citit ze vsech stran, snih roztava neuveritelne ryclym tempem a stale je nad nulou. Ted uz asi tak +5-6 stupnu:-( Uz je videt i trava. Na codnicich po snehu ani pamatka (no ale zas na druhou stranu se jede o to lepe. Akorat jsme pekne spinavi od te blative vody. Ale.... jeste jsme si tu zimu ani poradne neuzili. Bezky mam sotva mesic (22 dni presne) a uz to tu bude bez snehu). Ani to slunicko uz jsme pekne dlouho nevideli. Ale nevim jestli je to dobre, ci spatne. Zas to aspon netaje tak rychle:-) ale rad bych mel zase ty slunecne dny, jak na zacatku. Dnes nam koukam trosku Oskar vysvitl. Tak sned do deprese neupadnem.
O nejake studene vlne se tu hovori. Ale ja tomu nejak prestavam verit. Zacinam byt v tomto smeru skepticky. Ale doufejme, ze maji pravdu a ze si jeste tu zimu uzijeme dosyta... Tak to jen tak aby jste si nemysleli, ze jaro je jen v CR.

Good bye party

Tak uz se dlouho v Rantakyle nic nedelo a konecne je tu zase nejaka spolecensky kulturni akce-party:-) Jelikoz se opravdu dlouho nikde nic nekonalo, je ocekavana velika ucast. Samozrejme jsme nemohli chybet:-) ale uz ty party jsou skoro o tom samym. Prestava nas to bavit. Ale proc nejit a nepopovidat si s kamarady? Hosi byli veli precizne pripraveni. Uz jen tim, ze se kazdy host zapsal na seznam. Opravdu dokonala priprava. I detail, jako botu rovnou do koupelny byl velice chytry napad, jelikoz o ne v pozdejsich hodinach nikdo nezakopaval. A jak se ocekavalo, prislo mnoho lidi. Celkem 5 lidi prez 100. Slusna ucast. Ale drivjesi odchod, nez obvykle byl vic nez nutny, jelikoz jsem se chystal druhy den na bezky a po takove party jsou vykony nic moc:-) Ale i tak to bylo skvele.

:: par fotecek z party ::

Druhy den obed se Simcou a Mackem taky super. Myslim, ze Maciek na to (ostatne jako ani my) nikdy nezapomene, jelikoz jsem varil tunaka s testovinama a tak moc mu to chutnalo, ze to chce naucit:-) A bezky byly taky super. Jen se snih trochu lepil do hulek, tak neslo poradne zabrat, ale jinak skvele. Jako kazde bezky:-) sice jen takove male kolecko kolem jezera, ale .....
Pak po vykonu z bezek nas cekala sauna. O to je parada tenhle finsky zvyk. Opravdu si to nemuzu vynachvalit. To cloveka tak krasne ocisti a unavi, ze usne jak kote:-)....

:: fotecky z bezek jsou mezi ostatnima fotkama z bezek:-) ::

... no ale den nekonci, jelikoz jsme pozvani k Zuzce a Tomovi na bramboraky. Doma se jich moc neuziju, ale za to tady....no ale porad mi chutnaji:-) Dokonce jsem ochutnal i Absinth. Neni to spatne piti:-) A dokonce prisli i holky. Puvodne chteli jit na nejaky koncert, tak nas Simca z vecere opustila, ale zanedlouho se vratila i s Katkou. Tak jsme byli radi, ze se rozhodli pro nas:-) Ale jelikoz se Maciek chtel vyspat a ja jsem byl tentokrate zavysli, protoze jsem nejel na kole, na Kubovi, tak jsem jeli uz pred 12 dom. Ale pekne stravene dny.....

:: par fotecek z bramborakove vecere ::

A uz to vypada na jaro

.... tak a je to asi tady. Nejak se nam oteplilo:-) ale vsichni stale doufaji, ze se nam zase ochladi a zimu si jeste uzijeme. Jeste je brzo na jaro!Ted mame +1-2 stupne a prsi nam tu. Uz to neni nabezky zadna slava. Na kole se ani taky poradne jezdit neda. Kola se porad bori do rozbredlehosnehu. No proste hruza. Cekame na ochlazeni jak na spaseni (asi budu basnik:-) ). No ale v predpovedi nijak ochlazeni neslibuji, tak uvidime. Ale ani mistni Finove neveri tomu, ze by uz bylo jaro. Pry je jeste moc brzo. Ale pri letosni zime bych se ani nicemu nedivil:-(......

Velice Míla navsteva z opacneho konce Finska

Opravdu opacneho konce! Milan nas doktorand z Cech se o svych prazdninach vydal navstivit nas do Joensuu. Myslim, ze tu zazil mnoho dobrych chvil....pocinaje saunou (to jsi nejsem ale jist, zda to povazovat za dobrou chvili), prez Italskou party a konce cestovanim na kole po Joensuu a prohlizenim si mistni architektonickych skvostu jako je napriklad Metla-jedna z budov University v Joensuu:-) Asi by bylo zbytecne se o tom nejak vice rozepisovat, kdyz uz velice dobry spisovatel Milan o tom napsal ve svem blogu, tak si to prosim prectete tam. Opravdu to stoji za to. Ja ac jsem to zazil s nim, tak jsem se smal od zacatku az do konce. Na post o joensuu se dostanete pouhym kliknutim levym tlacitkem mysi prave sem:-).

Timto dekujeme za navstevu a budeme se tesit nekdy priste.

Climbing in Arena

Tak lezeni je tu paradni. Skoda, ze to mame jen jednou tydne na lane. V ramci klubovych hodim muzu jeste lozit na boldru, ale to me tak nebavi. No skoda. Ale porad se to vyplatilo do klubu vstoupit a poznat nove lidicky. dnes jsem pozadal jednu holcinu, at mi udela par fotecek, abych je mohl poslat domu, jak jsem sliboval. ale jsou trochu mazly, tak snad jeste nekdy nejake udelam. Ale pro zatim jsou k videni tyto fotecky. To bylo jen v rychlosti kratke hlaseni z Finska:-)